Češi se opět obávají o svoje peněženky, ze kterých jim vytáhnou vyšší částku účty za energie. Jak avizoval Energetický regulační úřad (ERÚ), vyroste regulovaná část elektřiny až o 71 %. Cena za jednu megawatthodinu (MWh) by vzrostla o více něž 1 400 Kč (s DPH). Domácnost s průměrnou spotřebou tři MWh ročně si tak připlatí přes 4 200 korun. 

Co se týče plynu, tam mohou zákazníci dle ERÚ čekat o něco nižší zdražení – regulovaná část této komodity (což tvoří cca pětinu její ceny) vyroste přibližně o 40 %. Ale to není vše. Platba za obnovitelné zdroje energie (OZE), jejich podporu, tzv. poplatek za PoZE, od které byli zákazníci v letošním roce osvobozeni, se vrátí zpět a bude činit 600 Kč za MWh s DPH.

Podle odhadu Energetického regulačního úřadu (ERÚ) budou celkové náklady na podporu obnovitelných zdrojů v příštím roce asi 36 miliard korun. Majitelé nemovitostí se proto logicky obávají faktur a snaží se co nejlépe zamezit plýtvání. Své domy, byty, chaty i kanceláře proto zateplují a vybírají nejvhodnější typ vytápění.

Kromě klasické elektřiny a plynu roste v posledních letech zájem také o obnovitelné zdroje. Ač jsou rovněž zpoplatněny, nabírají u spotřebitelů na oblíbenosti – a to nejen proto, že se na ně „musí“ sázet (kvůli mezinárodním dohodám o dekarbonizaci), ale i z důvodu, že si lidé opravdu více uvědomují jejich minimální dopad na životní prostředí.

České domácnosti se na celkové spotřebě energií v zemi podílejí zhruba ze 30 procent. Většinu své spotřeby, a to kolem dvou třetin, přitom používají na vytápění. Další významnou položkou je ohřev vody. Nejvíce energie domácnosti již dnes získávají z obnovitelných zdrojů energií, následuje zemní plyn. Vyplývá to z výzkumu Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Roste zájem jak o fotovoltaiku, větrnou energii, tak o různé druhy tepelných čerpadel. Zatímco však tepelná čerpadla na bázi vzduch-vzduch nebo voda-vzduch jsou všeobecně známá, přístroje využívající teplo země už tak rozšířené nejsou. A to je možná škoda, protože tzv. geotermální čerpadla mají nepopiratelné výhody oproti ostatním technologiím.

Jak fungují? Zjednodušeně řečeno je do země vyhlouben vrt (pro běžné účely topení/chlazení se vrtá tzv. mělký vrt do 100 m), a na něj je instalována technologie tepelného čerpadla.

Na rozdíl od fotovoltaiky je geotermie nezávislá na míře slunečního svitu. Tzv. mělkou geotermii si může v našich zeměpisných podmínkách dovolit skoro každý, jak ukázal průzkum České geologické služby. Geologické podmínky v České republice jsou pro hloubení vrtů příznivé a samotná technologie vrtání je přizpůsobena různým povrchům. Překážkou není ani omezené místo – vrty dokážou být prostorově úsporné, takže se vejdou prakticky kamkoli. A i tím se opět liší od fotovoltaiky a jiných čerpadel – není třeba montovat panely nebo instalovat nevzhledné větrákové krabice. A tom, že je geotermální čerpadlo mnohem tišší než to vzduchové, ani nemluvě…

Geotermální energie ale nemusí být využívána jen k topení, resp. chlazení, ale může být přeměněna na energii elektrickou. Ve světě (např. v USA nebo na Islandu) jsou už běžné geotermální elektrárny.

V České republice stojí geotermální energie ve stínu jiných „provařenějších“ technologií, ale pomalu se také začíná dostávat do povědomí veřejnosti. Přibývá tak lidí, kteří už při stavbě domu myslí na hloubení vrtů.

Redakce